|
| |
|
| |
|
|
Biogeneze a funkce jaderných železo-sirných proteinů
Panova, Ekaterina ; Benda, Martin (vedoucí práce) ; Smutná, Tamara (oponent)
Železo-sirné klastry jsou důležitými anorganickými kofaktory mnoha buněčných reakcí, včetně těch, které probíhají v jádře. Jaderné železo-sirné proteiny hrají důležitou roli při replikaci DNA, opravách genomu a udržovaní jeho stability. Biosyntéza těchto železo-sirných klastrů začíná v mitochondriích pomocí ISC dráhy (iron-sulfur cluster assembly) pokračuje v cytosolu v CIA dráze (cytosolic iron-sulfur cluster assembly) a končí zabudováním klastrů do cílových apoproteinů, kterými jsou například polymerázy, primázy, helikázy, endonukleázy nebo glykosylázy. Tato bakalářská práce shrnuje současné poznatky o dráhách biosyntézy železo-sirných klastrů, o funkcích jaderných železo-sirných proteinů a o úloze železo-sirných klastrů v těchto proteinech, včetně fenotypů a klinických projevů způsobených jejich absencí. Klíčová slova: železo-sirné klastry, metaloproteiny, jádro, replikace DNA, oprava DNA
|
|
|
Studium jaderných transportních signálů v proteinech komplexu Arp2/3
Němcová, Barbora ; Bellinvia, Erica (vedoucí práce) ; Cvrčková, Fatima (oponent)
Vnitrobuněčný pohyb makromolekul, jako jsou proteiny a RNA, je zásadní pro udržování buněčné homeostázy a koordinaci různých buněčných procesů. V eukaryotních buňkách je transport těchto molekul mezi cytoplazmou a jádrem pečlivě regulován. Jaderné transportní signály (NTS) sehrávají klíčovou roli při usnadňování importu a exportu proteinů přes jadernou obálku. Komplex ARP2/3, který je důležitým regulátorem dynamiky aktinu, byl především studován pro své funkce v cytoplazmě, jako je pohyb buněk a buněčné dělení. Nicméně nové poznatky naznačují, že komplex ARP2/3 by mohl mít také jaderné funkce v rostlinách. Rostliny jsou unikátní mnohobuněčné organismy, které se spoléhají na přesně koordinované buněčné aktivity pro růst, vývoj a reakce na environmentální podněty. Porozumění molekulárním mechanismům, které stojí za jadernými procesy v rostlinách, se stalo v poslední době předmětem výzkumu. Komplex ARP2/3, který se skládá ze sedmi podjednotek, je známý pro svou schopnost větvit aktinové filamenty a tím řídit buněčné procesy vyžadující remodelaci aktinu. Nicméně nedávné studie odhalily potenciální spojení mezi komplexem ARP2/3 a jadernými funkcemi v rostlinách. U několika proteinů spojených s komplexem ARP2/3 bylo zjištěno, že se lokalizují uvnitř rostlinného jádra, což vyvolává zajímavé otázky ohledně...
|
|
|
Design and Synthesis of cell nucleus-targeted compounds for use in bioorthogonal reactions
Hrušák, Jáchym ; Vrábel, Milan (vedoucí práce) ; Míšek, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se soustředí na návrh a syntézu 1,2,4,5-tetrazinových a trans- -cyklooktenových derivátů s funkčními skupinami schopnými cílit na buněčné jádro a účastnit se bioortogonálních reakcí. Na základě literární rešerše byly navrženy funkční skupiny a struktura tetrazinových a trans-cyklooktenových derivátů tak, aby bylo dosaženo selektivního cílení do jádra buněk a aby byla zajištěna dostatečná reaktivita výsledných konjugátů v biologickém prostředí. Takto navržené látky byly syntetizovány a v modelových systémech byly zkoumány jejich vlastnosti a reaktivita.
|
|
|
Fotonové silové funkce v jádře 162Dy z měření dvoukrokových gamma kaskád
Chudoba, Petr ; Krtička, Milan (vedoucí práce) ; Knapp, František (oponent)
Fotonové silové funkce popisují rámci statistického modelu způsob deexcitace jádra vyzářením gamma kvant a jejich vlastnosti lze zkoumat pomocí dvoukrokových gamma kaskád. Tato práce je zaměřena na zpracování experimentálních dat z měření těchto kaskád v jádře 162Dy. Data byla nabrána na experimentu uskutečněném na výzkumném reaktoru v Řeži u Prahy. Při tomto měření byl terčík 161Dy ostřelován tepelnými neutrony. Následná deexcitace jádra 162Dy byla měřena koincidenčním spektrometrem skládajícím se ze dvou polovodičových detektorů. Účelem práce je provést energetickou a účinnostní kalibraci experimentální aparatury a převést experimentální data do spekter popisujících dvoukrokové gamma kaskády. Navíc je provedeno porovnání získaných spekter s výsledky simulací provedených pro několik modelů fotonových silových funkcí.
|
|
|
Karyotypy Giardia intestinalis
Hudosová, Lenka ; Nohýnková, Eva (vedoucí práce) ; Král, Jiří (oponent)
Giardia intestinalis je parazitický prvok způsobující jedno z nejrozšířenějších průjmových onemocnění parazitárního původu. Buňka giardií obsahuje dvě jádra, u kterých donedávna nebyl znám počet chromozomů. Použitím klasické cytogenetické metody byl karyotyp určen před pěti lety Tůmovou a kol. V mé práci byl pomocí této metody, určen karyotyp čtyř izolátů, šesti linií a tří klonálních populací. Bylo potvrzeno, že jádra jedné buňky mohou být aneuploidní a mohou se navzájem v počtu chromozomů lišit. Mezi jádry byl zjištěn rozdíl v počtu o 1, 2 a 6 chromozomů. Pokud byl v obou jádrech jedné buňky zjištěn stejný počet chromozomů, každé jádro obsahovalo 10 chromozomů. Bylo také zjištěno, že asambláže (v této práci A a E) není možné charakterizovat pomocí karyotypu. Karyotypy se mohou lišit i mezi liniemi a klonálními populacemi odvozených od stejného izolátu. U tří kultur byla zjištěna změna karyotypu během kultivace in vitro. Výsledky práce jsou diskutovány ve vztahu k výsledkům dosud publikovaných prací.
|
|
|
Role transportu tubulinu mezi jádrem a cytoplazmou
Bokvaj, Pavel ; Schwarzerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Zažímalová, Eva (oponent)
Tubulin je základní stavební jednotkou mikrotubulů, které zajišťují vnitrobuněčný transport, morfologické změny, propojení proteinů metabolických drah, segregaci chromozómů během mitózy a mnohé další nezbytné procesy v rostlinných buňkách. Lokalizace tubulinu vzhledem k jádru je však přísně kontrolována a během interfáze se v jádře tubulin běžně nevyskytuje. Jak jsme dříve ukázali, jednou z výjimek přítomnosti tubulinu v jádře je chladový stres. Zároveň jsme v molekulách tubulinů odhalili několik rostlinně specifických jaderných exportních sekvencí (NES): jednu v α-tubulinu a dvě v β-tubulinu. V této práci jsem zjistil, že mutace obou funkčních NES v β-tubulinu zároveň způsobuje slabou akumulaci tohoto proteinu v jádrech. Fenotyp transgenních rostlin exprimujících β-tubulin s mutacemi však pravděpodobně není přítomností mutovaného proteinu ovlivněn. Vliv exprese mutovaných β-tubulinů byl sledován i u buněk kultury Nicotiana tabacum BY-2. Exprese β-tubulinů nesoucích mutace v jednom z NES (NES3) či v obou NES způsobuje změny v dělivé aktivitě buněk, zatímco mutace v NES2 vliv nemá. Dále bylo zjištěno, že chlad 0řC nezp ůsobuje masivní akumulaci tubulinu v jádrech rostlinných buněk v kontextu celých rostlin Arabidopsis thaliana, čímž jsou doplněna naše dřívější zjištění o akumulaci tubulinu v jádrech...
|
|
|
Formy a funkce přímé řeči v žánrové struktuře novinových zpráv
Urbanová, Zuzana ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Hornová, Libuše (oponent) ; Malá, Markéta (oponent)
Zuzana Urbanová Formy a funkce přímé řeči v žánrové struktuře novinových zpráv Abstrakt Dizertační práce se zabývá užitím přímých forem podání řeči v žánru novinové zprávy britského seriózního tisku. Klasifikace forem podání řeči je založena zejména na přístupu prezentovaném v Semino a Short (2004) a klade důraz na jejich deiktické a syntaktické vlastnosti, které jsou interpretovány na základě obecných konceptů z oblasti pragmatiky, např. perspektivy, věrnosti podání a role podavatele či původního mluvčího. Práce se zabývá různými typy přímých forem podání řeči, např. přímou a volnou přímou řečí a kombinovanými formami, tj. nepřímými formami s částečnou přímou citací. Druhá část práce spočívá v žánrové analýze novinové zprávy, pro niž je základním východiskem White (1998). Na žánr je nahlíženo z pohledu australské školy, která navazuje na principy systémové funkční lingvistiky M. A. K. Hallidaye. Pro žánr novinové zprávy je charakteristická tzv. orbitální struktura, tvořena nukleem a specifikujícími satelity (White 1998). Výskyt přímých a kombinovaných forem v orbitální struktuře je vysvětlován s ohledem na jejich deiktické, syntaktické a pragmatické vlastnosti, na roli a specifika nukleu a jednotlivých satelitů a na funkci novinové zprávy jako celku. Funkce novinové zprávy a forem podání řeči je...
|
|
| |
host ::
RSS.